Ať už se na lidský život podíváme z jakéhokoliv úhlu pohledu, je jisté, že jsou ke spokojenosti nezbytně zapotřebí peníze. Ty nesmí chybět, a to proto, že slouží jako prostředek, za který si lidé pořizují pomalu všechno to, co potřebují.
Peníze se hodí k nákupu základních životních potřeb stejně jako k pořizování si něčeho, co není nezbytné, ale člověku to přesto udělá v nějakém ohledu dobře, za peníze se bydlí, holduje zábavě, za ně si můžeme nechat od kohokoliv jakkoliv posloužit. Nic nám v tomto ohledu neprokáže lepší službu než právě takové finanční prostředky.
A co když chce člověk například někde bydlet, jenže prostě nemá kde? I pak dojde na peníze. Když je někdo může nabídnout, když je může vynaložit, není problém si bydlení koupit, a to třeba i hned. Na výběr je tu toho určitě dost a dost.
Ovšem když člověk nějaké ty peníze, přesněji řečeno nějaké ty miliony, nemá, může si nechat o vlastní střeše nad hlavou leda tak zdát. Tedy mohl by si o ní nechat leda tak zdát, kdyby neexistovala aspoň hypotéka na družstevní byt.
Ovšem tato hypotéka naštěstí existuje, a to je náramně dobře. Protože je to taková jakási zlatá střední cesta mezi nepříliš ideálním bydlením někde v podnájmu a životem ve vlastním. Díky ní si totiž lze pořídit družstevní byt, jenž je vlastnímu bydlení velice podobný.
Jediný rozdíl, který tu ve srovnání s bydlením takzvaně ve vlastním je, je skutečnost, že tu není člověk přímo vlastníkem svého bytu, ale jen vlastníkem podílu na celé nemovitosti. Což činí záruku v podobě družstevního bytu méně atraktivní pro finanční instituce. Ale přesto na ni nebankovní společnost půjčí. Méně než na vlastní nemovitost, ale půjčí. A člověk díky tomu může bydlet někde, odkud ho nemůže nikdo vyhnat, vystěhovat. Pochopitelně za předpokladu, že bude takovou hypotéku i řádně splácet.
