Těšíte se, jak si to užijete. Děti se vyblbnou, vy si odpočinete, už se s partnerem vidíte, jak dovádíte na tanečním parketu ve chvíli, kdy potomci spí v pokoji, nádherně se opálíte, projdete se po místních památkách a jediné, z čeho máte strach, je onemocnění daleko od domova. Jinak kolem sebe vidíte jen samá pozitiva.
Až nastane den, kdy si říkáte a co může být lepšího. Ale už cestování může stát za to. Na letišti stačí jedna věc, která nemá co dělat v příručním zavazadle a vám ji nepříjemně se tvářící kontrolor zabaví. V tu ránu klesne nálada na bod mrazu a vy si to začnete vylévat na svých nejbližších. Následně jedno z dětí začne „pískat“, když prochází bezpečnostním rámem a už přiskočí kontrola drog. I když nic nenajde, máte pocit, že horší to už snad být nemůže. Ale jo, může.
Unavení a ospalí dorazíte na místo, kde jste si rezervovali bydlení a tam vás přivítá nepříjemná majitelka pokojů a hned na vás ve svém rodném jazyce cosi vychrlí.
Jste zaskočení, snažíte se s ní dorozumět v nejrozšířenějším jazyce, ale ona mluvit anglicky odmítá, protože jste v její zemi. Ale vy umíte jen pár frází, které by ji spíš naštvaly, tak mlčíte a kývete. Doufáte, že ráno najdete někoho, kdo vám instrukce přeloží. Ano, dozvíte se, co smíte, kam smíte a s kolika lidmi se dělíte o koupelnu.
Zanadáváte, že jste byli tak hloupí, chtěli ušetřit a poznat jiný způsob dovolené, protože v hotelu by bylo líp, ale už se stalo. Jdete spát a těšíte se na ranní vykoupání v moři.
Když se ráno ze svých zásob nasnídáte (v ceně bydlení není žádné jídlo, jen povolení jednou denně použít kuchyňku), všichni si pod oblečení vezmete plavky, sbalíte tašku a hurá k moři.
Ale až teď zjistíte, že ubytování bylo levné proto, že k vodě je cesta dlouhá asi 15 km. Protože nechcete utrácet za půjčení auta, vydáte se pěšky. Děti se strkají, neustále se ptají: „Kdy už tam budeme?“, po chvíli začnou skuhrat, že jsou unavené, muž se mračí, protože toto ubytování byl váš nápad, na který až po čase přemlouvání kývl, a vám je do pláče.
Když konečně zahlédnete pláž, už nemáte ani sílu jásat, protože vedro vás odrovnalo. Ale to dvojnásobné blaho, když si můžete zaplavat!
Při návratu koupíte něco k jídlu, aby cesta lépe uběhla, a těšíte se do postele. Bohužel, plány na lehké flámování jsou ty tam. Jak si lehnete, spíte jak dřevo.
Muzea a galerie dokážou pozvednout náladu i ve chvílích, kdy ráno vyhlédnete z okna do deštivého dne.
Vaše procházky po městě plném architektonických památek, jsou skvělou dovolenou doplněnou koupáním v moři.
Po návratu domů najednou zjistíte, že i když nebylo všechno stoprocentní, fyzická únava prospívala všem a navíc jste společně strávili tolik času zajímavým způsobem, že nelitujete, že jste nebyli v hotelu s bazénem, obsluhou, fitkem, ani animátorem, který by se místo vás zabýval dětmi.
A dobrou náladu, kterou jste nakonec s sebou přivezli, se pokuste kolem sebe šířit i na pracovišti.
